23 Brno 26.2.2011
V pořadí devátý turnaj na nás čekal v Brně. Člověk by nevěřil, jak mapy na internetu lžou. Ukazují, že v místě, kam jsme chtěli jet jsou dvě hřiště, ale vůbec neupozorňují, že to jsou dvě „umělky“ vedle sebe. Přidám-li k tomu ještě tu jednu v hale, na které jsme hráli, (o modernizaci celého zázemí nebudu ani psát) pak klidně můžu konstatovat, že se Brno skoro přiblížilo podmínkám pro trénování mládeže ve Vítkovicích. Také máme svůj obrovský, moderní a skvěle vybavený tréninkový areál - Klegovku. Asi by se to dalo říci i jinak, Zbrojovka konečně pochopila, co je potřeba udělat proto, aby jí vyrůstala kvalitní zásobárna pro ligu a nebyla pouze odkázaná na kupování posil odjinud. To u nás ve Vítkovicích nepochopili dodnes a vlastně je to i jeden z důvodů, proč jsou tam, kde jsou, pardon oni už nejsou nikde a neb sprostý nebudu.
Sestava :Valoch, Bůžek, Hanzlík, Martaus, Barkov, Marek, Odstrčilík, Vašica, Štulík trenér : Odstrčilík Luděk
Způsob dopravy na větší vzdálenost již máme nacvičenou, dvě větší auta a vezou se všichni nominovaní, i na rodiče někdy vyjde. I když se zdá, že rodiče budou mít „utrum“, protože pokud nás bude Brno pravidelně vyplácet šestkou, tak abychom v autě to měli kam dávat. Už se nám stalo podruhé, že pokud nastoupíme na turnaji první zápas proti Zbrojovce je to 6:0 a ani nestačíme poděkovat. (tréňo pamatuj až budeš dělat rozlosování na Stagbet.). Vím, že to nebylo tím hracím časem, ale protože Brno je prostě lepší. Pomalu se smiřme s tím, že porážet Brno je stejně nepravděpodobné, jako dobrovolný přechod k demokracii v arabských totálních režimech.
Další zápas nám poslal do cesty pražské Pepíky. Tohle je soupeř vždy nečitelný, protože hodně záleží na tom, kdo z kluků jejich trenéra přes týden nase… a za trest nejede. Jejich základna je asi veliká a bohužel pro nás i kvalitní. Přesto si myslím, že jsme jeli na turnaj v takovém složení, že mohlo klidně dojít i na to „hele vole koukej“ a šup fajně kratce po ostravsku – gol. Nevyšlo, protože se ozvalo góóóól a prohráli jsme v závěru 1 : 0. Je to škoda, protože tahle výhra nás mohla hodit zpátky do pohody, však porazit Spartu, to má zvuk i v Liverpoolu.
Třetí zápas - ostravské derby, konečně vyzněl pro naše barvy, ale jak se nakonec ukázalo, Baník vyplatit na turnaji každý. Nevím, co se na Baníku děje, ale poslední dobou se jim moc nedaří, asi taky mají depku, že budou muset jezdit trénovat a hrát do Vítkovic. Myslím, že i tak jsou naši kluci s nimi kamarádi a kdyby chtěli, vzali by je trénovat do našeho areálu na Klegovku, však co, místa tam je habakuk.
Do dalšího zápasu jsme konečně dostali nějakého cizince. Rapid Vídeň. Výhodu to mělo v tom, že ať jsme si říkali, co chtěli, oni nám nerozuměli. Čemu naopak rozuměli, byla kopaná a konečná plichta 4:4 nám nepomohla.
Pak přišel na řadu Slovan Bratislava a nejen že rozuměl nám, ale rozuměl i kopané a to tak, že nám zase namaloval zadek. Tohle mužstvo si ještě živě pamatuji, když k nám začalo jezdit. To byl soupeř na rozehrání, porážet se dal i s jedním prstem v nose. Jo jo, kdeže loňské sněhy jsou , takže 1:4 pro soupeře.
Pokud jsem napsal, že Slovan hrál dobře, co mám napsat o jeho ne zrovna oblíbeném sousedovi přes řeku Dunaj. Budapešť jsme viděli hrát poprvé, ale v paměti nám zůstanou. Jejich kolektivní pojetí hry bylo přímo famózní. Žádná velká hvězda mezi nimi nepobíhala (nebo dnes zrovna nebyla tak vidět, ale jako kolektiv, to klobouk dolů). Dolů šly i naše akcie na tomto turnaji a porážka 4:2 to jen potvrdila.
Den bídy a utrpení dokonal poslední zápas na turnaji s „Béčkem“ Brna. I oni na nás stejně jako "A"vyrukovali nahrávkami, spolupráci s brankařem a zase nahrávkami a naši prohra 3:4 byla zasloužená, i to béčko (modří) byli na tom dnes prostě lépe.
Co napsat závěrem? Dlouho jsem nad tím přemýšlel a pak si vzpomněl na radu, kterou dostal od svého otce (olympijského vítěze ve veslování) HUGH LAURINE (také reprezentant Anglie na olympiádě ve veslování, kde byl jen druhý) . Pokud Vám tohle jméno nic neříká, co takhle televizní role Dr. House, ano přesně tohle je on, protiva s hůlkou, ale doktor od Boha. Tak tento pán kdysi dostal tuto radu:
Každý idiot může někdy vyhrát.
Ale výhra vás nic nenaučí, zkrátka jste vyhráli, toť vše. Ale to, co si odnesete z prohry, jak se s ní vyrovnáte, je o poznání zajímavější.