38 Petřvald na Moravě 26.6.2011
Poslední turnaj sezóny 2010/2011 měl být krásnou sobotní procházkou pro vítězný pohár na turnaji pořádaném fotbalovým oddílem TJ Petřvald na Moravě, který turnajovou tabulku naplnil pouze regionálními mužstvy. Byla tady i taková mužstva, která do svých řad musela povolat mladší kluky, aby vůbec složili dvě „sedmičky“.
A do tohoto prostředí jsme přijeli my – „mistři“, přes rameno sportovní kabele, které barevně ladí k teplákové soupravě, a na hlavách nagelované číra – prostě borci. Vím, že jsme nejeli v nijak „našlapané sestavě“ ale také vím, že trénujeme třikrát týdně již tři roky a že minimálně základní fotbalové prvky (přihrávka a pohyb) máme nejen v nohách, ale také v hlavě. Proto jsem věřil, že stačí tyto naučené kroky použít a cesta k vítězství je přímo vydlážděná góly do soupeřových sítí. Dokonce jsem byl i přesvědčený, že dnes ani nebudu muset na kluky křičet, snad jen drobné taktické rady a oznamovat střídání.
sestava : Januš, Beitel, Siekel, Bůžek, Gula, Jamka, Hon, Klínovský, Holek, Macej, Záděra, Zbořil, Kouřil, Valentík, Sedlák trenér Lumír Bůžek
Již první zápas proti Lučině mi sundal růžové brýle a postavil rychle zpátky na zem. To, co kluci na hřišti předváděli, nemělo s kopanou absolutně nic společného. Soupeř zralý tak na 5-10 gólu nás trápil natolik, že jsme si na konci zápasu hluboce oddechli za šťastný gól na 2:1 pro naše barvy. Neumím se pouze dívat na fotbal a radovat se z toho, že hráči si na trávníku radostně zaskotačí. Ne, zjistil jsem, že jsem další Galač (který každý zápas prožívá) a můj hlas bude doprovázet zbývající zápasy, konečně bývalí dorostenci v Muglinově by vám mohli vyprávět .
Druhý zápas s Petřvaldem „A“ jsme vyhráli 1:0, ale nazval bych to, že jsme vítězství utrpěli. Ještě že se hrálo pouze 2x 8 minut a konečný hvizd rozhodčího byl osvobozující.
Třetí zápas proti Petřvaldu „B“ jsme sice vyhráli 5:0, ale tohle nebyl opravdu soupeř, spíše hlouček malých kluků, kteří se toulali po hřišti.
Na čtvrtý zápas jsme dostali Fryčovice a ty už hrát kopanou chtěli, což se projevilo i na výsledku 1:1 a u nás stálo štěstí jménem Sedlák, který byl dnes opravdu při střelecké chuti (celkem 5 gólů)
Pátý zápas to byl souboj s Brušperkem. Hrál sice o trochu hůře než Fryčovice, ale byl silovější a to mu stačilo k tomu, aby nám dal gól a k ničemu nás nepustil. Prohra 0:1 byla odměna za naší nemohoucnost a strach ze soupeře.
Šestý zápas s Ludgeřovicemi a výhra 4:1, kdy soupeř byl hodně odevzdaný a přesto jsme mu dovolili i skórovat, nepochopitelné!!!
Poslední sedmý zápas proti Petřvaldu u Karviné také nijak závratné zlepšení nepřinesl a díky soupeřovu obránci, který zahrál rukou v brankovišti, jsme se chytli penaltou na vítězství, které jsme nakonec potvrdili druhou brankou.
Konečné druhé místo v turnaji sice zní příjemně, ale to je tak asi vše. Předvedená hra, pokud se to tak dá vůbec nazvat, byla hodně špatná a bolestná. Přitom složení mužstva zas tak hrozné nebylo, dokonce jsme měli na soupisce čtyři hráče či kandidáty na hráče „A“ týmu (Bůžek, Skřička Hon, Siekel), ale že by nějak moc nad ostatními vynikali nebo ostatní strhli k výkonům? To nemohu říci.
Bůžek- obranná fáze tam moc práce nebylo, dopředu špatná nahrávka, o dlouhém nákopu za obranu nemluvím.
Skřička – tak jak jezdí lajnu v „A“ jsem jej tady za celý turnaj neviděl ani jednou
Hon – naběhal hodně, rozdal i hodně nahrávek, ale střelu na bránu jsem u něj neviděl. Právě on měl být mozek i vykonavatel gólové smršti.
Siekel – v útoku ukázal, že je fotbalový dělník který hodně naběhá, svede hodně soubojů, ale kanonýr ne – co dokázal nedat, se nechce ani věřit
Pochválit někoho je dost těžké, ale za střelecké hody si to zaslouží Ládík Sedlák. Nebylo mu líno běhat a hlavně jako útočník střílel a konečně mu to tam padalo.
Turnaj je za námi, čekají nás školní i fotbalové prázdniny, přeji vám spoustu krásných zážitků sluníčka a odpočinku.
P.S. odpočívat se dá i s míčem u nohy
Děkuji rodičům za pomoc i účast na tomto turnaji
Odkaz na fotoarchív, (nafotil opět Marek Macej) :