12 Mikulášský Fajki Cup 4.12.2010
pátý turnaj sezóny 2010/2011
Pokud jsem turnaj, který jsme pořádali 28.11.2010 (tj. před 14 dny) označil, jako generálku na dnešní turnaj, nechtěl jsem tím znevážit jeho hodnotu, pouze sdělit, že jsme ve sportovní hale Dubina, byli noví a všechny nepředvídané záludnosti museli řešit okamžitě, bez jakékoliv přípravy. Zvládli jsme to velmi dobře, ale hlavně jsme si nové prostředí důkladně „osahali“ .
A že jsme si halu osahali velmi dobře, jsem na vlastní oči viděl hned ráno při přípravě haly. Rodiče věděli, kde co má stát, co se má odkud donést, kam co nalepit. Byl to prostě koncert a ukázka dokonalé souhry lidí, kteří chtěli opravdu pomoci. Pro hlavního koordinátora turnaje to byla asi nuda, neměl koho koordinovat a tak si v koutku haly spokojeně mnul ruce. Jedna starost je za ním a jeho poděkování přítomným bylo opravdu na místě.
O tom, že stále platí pořekadlo KDO JE PŘIPRAVEN – NENÍ PŘEKVAPEN, jsme se mohli také přesvědčit. Místní hala opravdu nemá kvalitní přenosovou zvukovou techniku (byť správce tvrdí něco jiného) a tak díky „generálce“ si Ondra Zdobnický předem připravil náhradní řešení a hodně zachránil (patří mu pochvala – domácí „mejdlo“ je zapomenuto)
JSME PŘIPRAVENI – TURNAJ MŮŽE ZAČÍT
Úvodní slovo si jako již tradičně vzal na starost Dalibor Palička, přivítal diváky, představil jednotlivá mužstva, seznámil s programem – prostě předložil dokonalý zpravodajský servis. V hlase jistota a především řečnická lehkost s jakou provázel celý turnaj, mě dotila použít jeho pravé jméno, neboť napsat Leoš Mareš, by byla snad i urážka.
Soupiska FC Vítkovice "A" : Vlosinský Dokoupil, Martaus, Marek, Harušťák, Barkov, Hanzlík, Galač, Hon
Soupiska FC Vítkovice "B" : Januš, Vašica, Skříčka, Odstrčilík, Siekel, Beitel, Bůžek, Mikoláč, Zbořil, Jamka, Palička
Turnaj se odehrával na dvou hřištích současně a již základní skupiny nabízely fotbalové pochoutky. Diváci sedící na tribuně (a že jich tentokrát bylo) si museli připadat jako na tenise. Hlava doprava jeden zápase, hlava doleva druhý zápas, který je lepší? Hlava doprava – ten, hlava doleva - ne tenhle, hlava doprava -přece jen tento, hlava doleva -ne tady ten, a tak pořád dokola.
Sotva si chtěli od fotbalového tenisu trochu odpočinout, už zase koukali tentokrát upřeně a s takovým mlsným pohledem na střed hrací plochy, kde své sestavy předváděl náš turnajový nadstandard - mažoretky ze skupiny POUPATA pod vedením Romany Kostelanské (Středisko volného času na ul. Ostčilova Moravská Ostrava). Chválit tyto děvčata? Má to ještě smysl? Má, protože zase byli senzační. Viděl jsem je už tolikrát, říkal jsem si, už mě nemůžou ničím překvapit, ale není to pravda, pořád překvapují, což by mi potvrdil i jeden z fanoušků Hradce Králové, který když viděl první vystoupení Poupat na tomto turnaji, říká sousedovi –„ ty vole, oni tu mají i mažoretky, tak to je mazec“. Mazec to asi byl, protože jsem oba tyto chlapy viděl, jak společně s ostatními tleskají do rytmu.
A když už jsem u Hradce Králové, musím se také zmínit o jejich rodičovském „kotli“, který byl hodně slyšet, stejně jako kotel Sparty či Slovanu Bratislava a to jsou mužstva, která k nám vážila poměrně velký kus cesty. Kde byli fanoušci Vítkovic? Nebyli, prostě slyšet nebyli! Fotbalový turnaj není pouze sportovní událost, ale měl by být také společenská událost obzvlášť pořádáme-li jej my a halu máme všichni tzv. za humny. Přitom jsme se mohli podívat, jaký fotbal hrají opravdu silná mužstva, popovídat si v klidu bez spěchu, třeba si dát i společně pivko a vytvořit pro kluky, kteří dostali od trenérů důvěru k zápasům, opravdu domácí prostředí. A že tohle vše umíme a hodně dobře si také moc dobře pamatuji, třeba na turnaji v Bruntále, tak jsme dokonale pobláznili celou tribunu a naše mexické vlny zvedaly ze sedadel všechny přítomné. Škoda, že i tady platí, kde že loňské sněhy jsou a dnes to vypadá spíše tak, že nehraje-li můj syn, turnaj mě nezajímá a to je smutné. Máme se od kolektivu kluků ještě hodně co učit.
Výborný tah, hlavně pro diváky, se ukázal „majstrštych“ koordinátora turnaje, který rozhodl, že boje o třetí místo a finálový zápas se budou hrát odděleně. V harmonogramu to sice znamenalo malé zpoždění, ale divák mohl vidět oba předpokládané nejlepší zápasy turnaje.
Musím říci, že se opravdu bylo nač dívat a některé zápasy označit jako hru osmiletých kluků snad ani nejde. Kluci, kteří ještě doma honí autíčka po podlaze, svádějí těžké souboje s figurkami gormitů či transformerů, najednou oblečou dres, zaváží kopačky a jdou na hřiště s takovým odhodláním zvítězit, snad jako vojáci u Stalingradu – za námi je Moskva, zpátky ani krok. Kluci na hřišti bojovali jako lvi, krásné individuální akce, kombinace na jeden dotek, stejně jako pohyb po celé ploše, kdy člověk neví kdo je vlastně útočník a kdo je obránce, to jsou hlavní atributy úspěchu a dnešní finálové boje tomu daly jednoznačně zapravdu. Chvála fotbalu, a hlavně chvála klukům, kteří jej předváděli.
NEJLEPŠÍ SLALOMÁK
TIMOFEJ BARKOV
NEJLEPŠÍ HRÁČ TURNAJE
JAROSLAV HARUŠŤÁK
Na závěr už snad jen napíši, že jsem slyšel trenéry ostatních mužstev, jak děkují trenérovi Galačovi za pozvání na tak skvěle zorganizovaný a obsazený turnaj a že v budoucnu, pokud bude chtít naplánovat opět takto silně obsazený turnaj, určitě se jim má ozvat a že stoprocentně přijedou.
Renomé našich turnajů strmě stoupá a začalo to vlastně takovým divným, tolik vyčítaným způsobem, zaplatili jsme startovné za SK Slávia Praha, kterou jsme pozvali na náš turnaj. Opravdu paradox, tak malá investice, tak velký úspěch přináší.
A řeknu vám, jsem hodně zvědavý na televizní rozhovory, mnohým z nás spadne brada hodně hluboko až uslyší slova chvály od trenérů profesionálů.
Díky kluci za krásný fotbal a zlatou madajli i za desáté místo !!!
Díky rodičům za skvělou pomoc !!!
www.stream.cz/video/538565-korunovace-vitezu
www.stream.cz/video/538809-mikulassky-fajki-cup-v-tv