05. Výběh do Bělského lesa 18.10.2012
Tréninková jednotka trochu jinak
Výběh do Bělského lesa
Sraz u hospůdky „Na houpačkách“ a pak už nekonečné stezky sousedního lesíka. Nikdo z kluků nevěděl, co je čeká, protože tohle byla za celou dobu trénování novinka. I u nás doma, když jsem hlásil, že se dnes místo tréninku jde běhat do běláku, panovalo nadšení (nejsem si jistý, jestli takové nadšení je i po běláku).
Trochu jsme to okořenili výzvou, že bychom i my rodiče se mohli „hodit do teplákovky“ a jít trasu s kluky. Možnost udělat něco pro sebe, ale také si vyzkoušet, jestli dáme to stejné jako kluci. Na start se nás dostavili nakonec tři odvážlivci – první vlaštovky –já to vymyslel, takže jsem musel, přidal je i Honza Beitel a k překvapení všech i Iveta Zarembová. Je na místě říci, klobouk dolů madam, ovšem nikoliv za účast, ale jednoznačně za výkon.
Trenér totiž vzal začátek hodně ostře a hlavně pro první etapu vybral pořádný flák cesty. Já osobně bych už dal oddechovou v první třetině, ale abych nevypadal jako … držel jsem se pěkně v balíku běžců. Konečně jsme dorazili na předem stanovené místo, kde si kluci zasoutěžili ve skupinách, dali si pár koleček na překážkové dráze a to vše proto, aby se rozhýbali na to, co je mělo čekat. OKRUH
Co to je okruh? To je takové běžecká trasa členitým terénem s upraveným povrchem, ale hlavně cca 960 m dlouhý. Pro motivaci, byla vypsaná odměna pro prvních pět plechovka Coca coly, pro prvního litrová. Dal jsem si okruh pochopitelně taky, litrová Cola je přece jen litrová Cola, a v představách jsem si už vychutnával její lahodnou chuť. Ta mě přešla asi po 700 metrech v nástupu do táhlého kopce. Do jeho půlky jsem šel ještě dobře a těšil se, že zatáčkou to trochu osolím a dám to až do cílové pásky, ale co to? Za zatáčkou nebyl nástup do cílové rovinky, jak jsem si myslel, ale zase a pořád kopec. To už jsem si začal v duchu napovídat, zpomal Lumko, ať to ty vole vůbec doběhneš! Zpomalil jsem, ne zas moc, ale ti pacholci přede mnou to museli cítit, protože oni zařadili vyšší rychlost a začali se mi vzdalovat – smradi!! Když jsem proběhl cílovou metu, trenér hlásil 4,15 min., což zas tak špatné nebylo, ale když jsem se podíval na Patrika, který zrovna převracel Sport do jeho druhé poloviny, asi to tak dobré nebylo (a to měl Patrik v nohách už závod na 800m jinde).
To, že Skřička je běžec, jsem si myslel, rovněž Martaus a Zaremba, ale mile mě překvapil Zdobnický s Paličkou a z koho jsem byl hodně mimo byl Lazar. Takové to bylo naše tintítko a podívejme se. (tihle mě totiž předběhli). Skvělá práce pánové!!! Všichni už byli v cíli, tepová frekvence se dostávala do normálu, když v tom z poslední zatáčky vyběhl „maratonec“ Bůžek, že by ten okruh šel dvakrát? Ne jednou, ale říkejme tomu, že jej postihla na trase krize.
Je na místě kluky pochválit, nikdo nefňukal, nikdo neremcal, ani si nestěžoval, že toho je moc. Prostě jak se říká, drželi hubu a krok.
P.S. Podle neoficiálního zjištění, by se podobná akce mohla ještě letos zopakovat, pokud počasí dovolí A ONO DOVOLÍ – SI PIŠTĚ!!! Protože ti rodiče, co říkali, že by příště šli taky, budou mít prostě šanci dostát svému slovu. A těšte se na OKRUH.