13. Mistrák s Hlučínem 2.11.2013
Zamkli jsme domácí hřiště
Na poslední domácí mistrovský zápas podzimní části k nám přijel soupeř z Hlučína. Soupeř, na kterého nemáme zrovna nejlepší vzpomínky, protože nám umí nadělit i pořádný klepec. Také začátek zápasu byl z naší strany hodně opatrný, ale po několika minutách kluci zjistili, že dnes může být vše jinak. Jaká je výhoda „jet“ na vítězné vlně, ukázala naše druhá lajna, která svůj první poločas zakončila trojkou v síti soupeře a nulou na svém kontě. Ono se není zas tak čemu divit, protože to, co předváděl v bráně náš „03 gumítek“ bylo někdy až neuvěřitelné. Fakt mám podezření, že ty jeho brankářské tepláky mají pružiny všude i na zadku! To první lajna hrála pěkný fotbal, ale finální přihrávka vázla mnohdy na úkor snahy nahrát do ještě pozice, kdy už to není potřeba. Stále platí, že v jednoduchosti je síla. Jednoduchost ukázal Kostelanský. Přebral přihrávku, viděl volný prostor k bráně – nápřah - bum – gól. Škoda zbytečných individuálních chyb v obraně, které darovaly poločasové vítězství soupeři.
Druhý poločas, to byla naopak první lajna, která hrála hodně líbivý fotbal, ukázala přímo festival krásných ale bohužel zahozených akcí, a za svou snahu sklízela potlesk na otevření scéně a já dodám, že dnes právem. Neúnavně bušila do soupeřových vrat a gól visel ve vzduchu, ale ne a ne tam padnout. Pak to přece jen rozsekl krásnou akcí Novotný, a rázem bylo po soupeři. Už na hřišti běhal pouze jeden tým. To na druhé straně hřiště, tam se vedl doslova boj. Boj o každý míč a dlouho se nevědělo, kdo tady bude vítězem. Z naší strany výborně odehraný zápas, poctivý dozadu s využitím každé možnosti založit rychlý protiútok. Výborně dnes hrál Skřička, který si svou lajnu hlídal jako oko v hlavě, ovšem dnes byl na hřišti i další překvapivý bojovník a tím byl Galač. Ano takto jej vidět pracovat, to je přesně to, co jsme od jeho potencionálu očekávali a k čemu jej trenéři vedou.
Často slýcháme, že kluci odcházejí v druhém poločase, mnohdy je to i vidět, ale jak říkám není to fyzicky, ale psychicky. Dnešní zápas mi dal zapravdu. Nebo se vám zdálo, že kluci měli čas se na hřišti flákat a odpočívat? Jedou na vítězné vlně a tam se nehledí na nějaký ten krok navíc.
A to, co jsme měli možnost dnes vidět po závěrečném hvizdu rozhodčího? Dvě sestavy běžící k sobě, aby společně oslavili vítězství. No neříkejte, že najednou nebylo v ovzduší nějak víc vlhko. Krásný moment, který dal všem okolo najevo, co je to za kluky v pruhovaných dresech - TÝM jsme jeden TÝM!!!
A tak pánové trenéři, kdybyste ty kluky nenaučili už nic víc z fotbalu, tak tenhle moment, vám zůstane navždy v paměti - tohle je vaše práce!!!
MFK Vítkovice - FC Hlučín
10 : 6 (5:4)
Branky: 3x Gaži, 2x Kostelanský, 2x Zaremba, 2x Strakoš, Novotný
Sestavy:
Vlosinský, Dokoupil, Kouřil, Novotný, Palička, Strakoš, Martaus, Dedek, Zdobnický, Bůžek, Kostelanský
Hatoň, Gula, Marek, Skřička, Hadaš, Gaži, Zeremba, Galač, Beitel, Konupčík, Lazar
Hodnocení trenéra: Tak toto utkání se nám prostě povedlo! Celý týden jsme kluky připravovali na velmi těžký zápas (což se potvrdilo) a připomínali jim, že budou rozhodovat maličkosti! Zápas jsme začali na obou stranách s velkou chutí! Hlučín byl velmi kvalitní soupeř a nedaroval nám nic zadarmo! Sestava 1 se sice "klasicky" nevyvarovala zbytečných individuálních chyb, a i když jsme byli fotbalovější než soupeř, tak poločas prohrála 2:4. Chyby v rozehrávce, zbytečný gól z trestňáku a klasická pětiminutová "trma-vrma". No hodnocení si nechám do šatny. Sestava č. 2 opět prokázala vůli a bojovnost a perfektně zvládla první poločas se skórem 3:0 a celkově jsme tedy vedli o poločase 5:4. Hlučín nesbalil zbraně a hned v úvodu druhé půle vyrovnal a začínal pěkně kousat! Hlavně od té chvíle se začal hrát opravdu fotbal se vším všudy! Akce střídala akci, zvonily tyče, viděli jsme nádherné fotbalové akce a atmosféra byla opravdu vynikající! Tento zápas musel vtáhnout do děje snad úplně každého. A přávě proto ten fotbal děláme! Poslední desetiminutovka byla opravdu třešnička na dortu! Čtyři branky ve sledu šesti minut do sítě soupeře rozhodly o našem zaslouženém vÍtězství! Kapitola sama pro sebe byla radost kluků po závěrečném hvizdu! Troufnu si napsat, že už jsme tady na "něco zvyklí" a že se už konečně umíme radovat . Ale tentokrát to bylo ještě více umocněnější! Závěrečná děkovačka jako na Nou Campu. Radost v hledišti, tři bodíky, výborný soupeř, no prostě nádherně strávená část soboty na fotbale! Kluci tentokrát palec nahoru úplně všichni! tr. Zdobnický Tomáš
Hvězdičku rytíře Vítka si vysloužili: Dedek Václav, Galač Dominik