MFK Vítkovice r. 2002

VYHRÁLI JSME SLAVNÝ MEMORIÁL EVŽENA HADAMCZÍKA

Když se řekne, že se hraje Memoriál Evžena Hadamczíka, každý fotbalový příznivec mládeže zpozorní. To proto, že už jen dostat pozvánku na tento turnaj je pro mnohé kluby ctí a pozvaná mužstva se na něj patřičně připravují, aby právě jejich mužstvo dosáhlo na pomyslný Olymp tohoto turnaje. Vyhrát „Hadamczíka“, to má totiž patřičný zvuk a prestiž. A to především proto, že jméno Evžen Hadamczík se totiž nezapomenutelně vrylo do paměti všech ostravských (a nejen jejich) fanoušků. Tento uznávaný trenér dovedl na přelomu 70. a 80. let Baník Ostrava ke dvěma mistrovským titulům a jeho jméno je silně spjato s proslulou „líhní“ mladých fotbalistů.

Letošní 33. ročník probíhal od pátku 15. do neděle 17. listopadu. A kromě domácího Baníku se turnaje zúčastní FK Pardubice, ŠSK Bílovec, MFK Frýdek-Místek, FC Hlučín, SFC Opava. Dále pak slovenské celky FK Dukla Banská Bystrica, MŠK Žilina a MFK Ružomberok a slovinský klub NŠ Robert Koren. K těmto klubům jsme se přidali i my – MFK Vítkovice.

Páteční program nám do cesty postupně postavil FK Pardubice, SSK Bílovec a SFC Opavu a světě div se, nenašli jsme přemožitele. Hra nebyla nijak učesaná, ale kluci bojovali a po zásluze byli odměněni na konci pátku 9 body za tři výhry.

Sobota to byl den, na který nám los nachystal jednu lahůdku za druhou. Hned po ránu skoro ke snídani Baník Ostrava. Trenéři už KFC (jako sázku) v šanc raději nedávali, a udělali moc dobře pro své peněženky, protože kluci soupeře doslova přejeli. Pak jsme dostali prvního slovenského soupeře MFK Ružomberok a první obrovskou kupu štěstí, kterému děkujeme ještě teď na remízu. A asi to tak mělo být vybrat si slabší chvilku, protože na nás v dalším zápase nastoupil náš věčný porazitel MFK Frýdek Místek. Divácká kulisa super a to hurónské „LIPINA“ mnohým hučí v hlavě ještě teď. Ani naši fandové však nezůstali pozadu, takže fotbalová kulisa přímo fantastická. Zápas to byl jako hrom a remíza znamenala, že nás konečně Frýdek neporazil. Posledním soupeřem tohoto dne, to byla Žilina, která zde na turnaji hrála prostě TOP. Při pohledu na tento zápas, bylo zcela zřetelné, že kluci hrají úplně něco jiného než předchozí zápasy, tohle byla taktická bitva, tohle mělo parametry, myšlenku a především úspěch (slovensky se to říká -  malo to gule). Opravdu výborná taktická příprava mužstva a skvělá realizace na hřišti a zasloužené vítězství.

Neděle se pochopitelně po předešlých zápasech změnila. Už se turnaje jen nezúčastňujeme, ale začali jsme pomýšlet na bednu a tohle jsou myšlenky, které většinou svazují nohy. A že tomu tak bylo, ukázal zápas s Hlučínem, který byl jednoznačně lepší, jenže se hraje na góly a těch jsme dali naštěstí více my. Po tomto zápase nervozita stoupla ještě víc a do zápasu s B. Bystricí už moc času nezbývalo. Výhra! Hurá! Už zbývá poslední zápas, a když dopadne dobře, splní se nám sen, o kterém snilo mnoho generací vítkovických U12 před námi – vyhrajeme slavného „HADAMCZÍKA“. Poslední krok bývá vždy nejtěžší a i u nás se to stalo skutečností. Bohužel ne výsledkově, ale hráčským zraněním. Vidět odnášet hráče z hřiště na nosítkách není nikdy příjemné a je-li to hráč z vlastního týmu, prožívá se to mnohem intenzivněji. A myslím, že nejlépe to potvrdila slova trenéra, když jsem mu volal, abych zjistil stav posledního zápasu a vlastně celého turnaje. „Tak jsme to vyhráli no a co“. Výsledek v té chvíli nebyl vůbec důležitý.

Na závěr bych chtěl složit všem klukům obrovskou poklonu, že dali přednost starosti o zdraví svých spoluhráčů a kamarádů před oslavou vítězství na takto prestižním turnaji. Tohle si u teprve 12ti letých chlapců opravdu zaslouží uznání.

A oběma marodům přeji brzké uzdravení a vzkazuji, že příště až se budou chtít pochlubit sestřičkám v nemocnici, že vyhráli Memoriál E. Hadamczíka, nemusí tam jet záchrankou!!!

Sestava: Vlosinský, Hatoň, Palička, Martaus, Gaži, Kostelanský, Strakoš, Zdobnický, Zaremba, Barkov, Harušťák, Marek, Gula

Hodnocení trenéra: Musím toto hodnocení turnaje začít trochu nezvykle a od konce. Bohužel se nám v posledním zápase  nezaviněně zranili naši dva hráči, Martin Gaži a Erik Martaus. Nebyl to opravdu hezký pohled a ikdyž jsou už oba doma a první zprávy byly velmi pozitivní, tak přece jen Erika čeká vytahování vody z kolene a dostal na to  ortézu! Martin, kterému hrozil otřes mozku, je doufejme z nejhoršího venku a jeho prvotní diagnóza se bohudík nepotvrdila! Teď potřebuje hlavně klid a odpočinek! V tu chvíli, kdy se to celé přihodilo, vůbec nešlo o vítězství v turnaji a nějaké body nebo góly!  Hlavně šlo o zdraví kluků a je úplně jedno, jaký dres na sobě nosí a ze kterého je města! Oběma borcům přejeme pevné zdraví a  co nejrychlejší návrat do našeho kolektivu! Můžu vás všechny ubezpečit, že se v šatně nekonala žádná oslava! Všichni víte, jak dokážou naši chlapci slavit, ale tentokrát bylo až mrazivé ticho!
Nebojte kluci, určitě to společně oslavíme, až budeme všichni společně!!!
 
A teď trošku k  fotbalu. Na chlapcích bylo hned od začátku vidět, že jsme po více než půl roce v hale a některým to hlavně z počátku dělalo velké problémy! Do prvního zápasu s Pardubicemi jsme vtrhli z velkou vervou, ale pak jsme kupili jednu hrubici za druhou! Konečné skóŕe se zastavilo na "divokém" 8:6 a my byli rádi, že sudí pískl do píšťalky! Ve druhém zápasu už to bylo o hodně lepší a Bílovci jsme nadělili 9 branek. Ve třetím a posledním pátečním utkání jsme narazili na Opavu. První poločas jsme zvládli velmi dobře a ve druhém  už to přece jen nebylo úplně ono, ale zaslouženě jsme si připsali  vítězství 5:1. V sobotním ránu nás čekalo derby s baníkem a tohle utkání jsme sehráli ve velkém stylu!!! Baník jsme do ničeho nepustili a jasně vyhráli 7:1! V dalším zápase jsme narazili na Ružomberok a tento zápas nám opravdu nevyšel! Za remízu 2:2 jsme byli opravdu rádi a poděkovat můžeme tentokrát "druhé" lajně, která to vzala na sebe! V sobotním odpoledni nás ještě čekala dvě vyborná mužstva. Tradičně skvělí kluci z Frýdku a vynikající hrající Žilina. Před zápasem s "Lipinou" hala bouřila už 5 minut před začátkem! Tady bychom opravdu chtěli poděkovat klukům z ročníku 2000, kteří nám po celý turnaj hlasitě fandili! V hledišti jsme viděli i chlapce z jiných ročníků a  taky spoustu rodičů, kteří nám opravdu vytvořili domácí prostředí! Zápas  s Frýdkem jsme začali velmi dobře a po pár vteřinách jsme vedli 1:0. Nic méně do toho zápasu vstoupili trošku z jinou taktikou a Frýdek velmi rychle skóre otočil! Prohrávali jsme už 3:1, ale naši kluci zbraně nesložili! Tohle utkání se muselo líbit opravdu všem a celková remíza 5:5  byla spravedlivým vyjádřením poměrem sil na hřišti. V závěru utkání jsme přece jen na naší straně "trošku" trenérsky emočně vzpláli (bylo to z
bytečné), ale určitě to nebylo směřováno k soupeři! Děkujeme taky frýdeckým trenérům za sázku a při plichtě brali prostě všichni !!!  Vyvrcholení sobotního programu byl pro nás zápas zatím se suverénní Žilinou! Trenér Vašek vymyslel taktiku opravdu výborně a my vyhráli v oboustranně výborném utkán 4:2! Po sobotě bylo všem jasné, že úspěch je najednou velmi blízko! Čekali nás 3 nedělní utkání a jak se říká,  poslední krok je vždy nejtěžší, což se jasně potvrdilo! První nedělní utkání jsme hráli s Hlučínem a v tomhle zápase jsme byli prostě horším týmem! My měli to štěstí, že soupeř góly nedával a my ano! V  brance nás podržel výborně chytající "HATY" stejně jako už ve zmíňovaném utkání se Žilinou "VLOSA"! Na brankáře jsme se prostě mohli vždy spolehnout a to je na takovém turnaji hodně důležité! V předposlední utkání  jsme hráli se sympaticky hrající B.Bystricou. Kluci už svázání tím, že vítězství turnaje je opravdu blízko, podali nervózní výkon a až na závěr jsme se přece jen trochu rozehráli a vyhráli  4:2. Teď už  "jen" stačilo porazit Slovince a mohli jsme slavit. Tenhle zápas jsme zvládli na jedničku a nebýt těch dvou nešťastných zranění našich kluků,  tak by jsme slavili možná ještě teď! Prostě jsme 33. ročník memoriálu E. Hadamczika poprvé v jeho dlouholeté historie vyválčili pro MFK Vítkovice a tenhle turnaj se prostě "počítá"! Tohle cenné vítězství se nerodilo vůbec lehce. Předvedli jsme pár utkání, na která se dalo dívat, ale i opačně! Samozřejmě, že bez Jardy a Timiho bychom tohoto úspěchu asi nedosáli, ale ti chlapci se prostě narodili v roce 2002 a my hráli za celé Vítkovice! Dvojici J & T opravdu patří poděkování a nebojím se napsat, že byli pro naše kluky velkým přínosem, jak v kabině, tak na hřišti! Jarda taky suveréně ovlá
dl tabulku střelců a byl vyhlášen s 24 brankami nejlepším střelcem turnaje! Ještě jednou chceme poděkovat vám rodičům za povzbuzování a podporu! Filipové babičce za už tradičně výborné rarášky a Ivetce Zarembové za nádherný a vynikající dort!!! Svoji ženě děkuji, že perfektně zvládla roli  naši zdravušky a o naše "marody" se postarala ještě 3 hodiny po turrnaji, když je z nemocnice odvezla  bezpečně domů! Tenhle turnaj nám určitě zůstane v hlavách ještě dlouho, ale pánové, je třeba ještě hodně a tvrdě makat, abychom takových radostných chvil zažili co nejvíc!!! trenéři Tomáš, Jirka a Vašek 
 

Pátek 15.11.2013

 Sobota 16.11.2013

 Neděle 17.11.2013

KONEČNÉ POŘADÍ

1. místo - MFK Vítkovice
2. místo - MSK Žilina
3. místo - MFK Frýdek Místek

Nejlepší střelec turnaje: Jaroslav Harušťák - MFK Vítkovice

Foto - 15.11.2013 - ZDE

Foto - 16.11.2013 - ZDE

Foto - 17.11.2013 -ZDE